Měření neprůzvučnosti stavebních konstrukcí

Jako společnost autorizovaná k provádění úředního měření provádíme měření neprůzvučnosti stavebních konstrukcí, tedy ověřování schopnosti stavebních prvků omezit šíření hluku mezi jednotlivými prostory. Měření zahrnuje jak vzduchovou neprůzvučnost, tak kročejovou neprůzvučnost, které společně určují celkovou akustickou kvalitu staveb. Měření je prováděno jako úřední měření dle zákona o metrologii a slouží jako podklad pro stavební řízení, kolaudace staveb, projektovou přípravu i řešení reklamací.

Co je neprůzvučnost konstrukcí

Neprůzvučnost konstrukcí vyjadřuje schopnost stavebních prvků omezit přenos hluku mezi místnostmi nebo byty. Rozlišujeme dva základní typy neprůzvučnosti konstrukcí:

Vzduchová neprůzvučnost

  • Vyjadřuje schopnost konstrukce omezit přenos hluku šířeného vzduchem:
    (hlas, televize, hudba, běžný provoz v sousedních místnostech)
  • Čím vyšší je hodnota neprůzvučnosti, tím méně hluku konstrukcí projde.

Kročejová neprůzvučnost

  • Zabývá se přenosem hluku vznikajícího mechanickým buzením konstrukce:
    (chůze, pády předmětů, pohyb nábytku)
  • V tomto případě platí opačný princip – čím nižší hladina kročejového hluku, tím lepší akustické vlastnosti konstrukce 

Kdy potřebujete měření neprůzvučnosti

Měření neprůzvučnosti stavebních konstrukcí je typicky požadováno:

  • při kolaudaci novostaveb bytových domů
  • při kolaudaci rodinných domů s více bytovými jednotkami
  • po rekonstrukcích stropů a příček
  • při změně užívání (např. rekolaudace z nebytového prostoru na byt)
  • při řešení stížností na hluk mezi byty
  • jako podklad pro projektanty a developery
  • pro reklamační řízení

Jak probíhá měření neprůzvučnosti

  • Měření se provádí vždy mezi dvěma prostory oddělenými posuzovanou konstrukcí:
    – vysílací místnost (zdroj hluku)
    – přijímací místnost (hodnocený prostor)
  • Měření probíhá v reálných podmínkách (in situ) podle norem řady ČSN EN ISO 16283 

Princip měření

Měření probíhá v třetinooktávových pásmech a následně se převádí na jednočíselné veličiny dle normy ISO 717 

Vzduchová neprůzvučnost:

  • ve vysílací místnosti je umístěn všesměrový zdroj zvuku
  • generuje širokopásmový signál (růžový šum)
  • měří se rozdíl hladin hluku mezi místnostmi

Kročejová neprůzvučnost:

  • ve vysílací místnosti je umístěn normalizovaný zdroj kročejového hluku
  • generuje mechanické rázy do podlahy
  • v přijímací místnosti se měří přenesený hluk

Co se hodnotí

Výsledkem měření je stanovení:

• vzduchová neprůzvučnost R´w (dB)
• kročejová neprůzvučnost L’n,w (dB)

Tyto hodnoty se porovnávají s požadavky normy ČSN 73 0532, která stanovuje minimální akustické požadavky na stavební konstrukce.

Výsledkem je jednoznačné posouzení:
• vyhovuje / nevyhovuje

Co měření často odhalí

Měření neprůzvučnosti velmi často odhalí:

• nedostatečně provedené detaily konstrukcí
• přenos hluku bočními cestami (např. přes instalace nebo konstrukční napojení)
• chyby při realizaci podlah nebo příček
• vliv technických zařízení budovy

Tyto jevy mohou výrazně ovlivnit výslednou akustiku, i když konstrukce na papíře vyhovuje. 

Jak dlouho trvá měření

Délka měření závisí na rozsahu:

• jeden byt → cca 1–2 hodiny
• více konstrukcí → dle rozsahu
• větší objekty → individuálně

Jak se připravit na měření

Pro hladký průběh měření je potřeba:

• zajistit přístup do obou měřených prostor
• dokončené stavební práce
• osazená okna a dveře
• omezit rušivé vlivy

Důležité je, aby konstrukce byla ve stavu odpovídajícím reálnému užívání.

Výstup z měření

Výstupem je protokol o úředním měření:

• obsahuje naměřené hodnoty
• vyhodnocení dle příslušných norem
• jednoznačné posouzení vyhovuje / nevyhovuje

Protokol slouží jako podklad pro:

• kolaudační řízení
• stavební úřad
• projektanty
• reklamační řízení